BlogAktuality
Aktuality18. července 2025·3 min čtení·Mateusz Durczok

Evidence docházky a Evropská směrnice o transparentních pracovních podmínkách

Směrnice EU 2019/1152 o transparentních pracovních podmínkách rozšiřuje informační povinnosti zaměstnavatele. Jak souvisí s evidencí docházky a co musíte změnit?

Evidence docházky a Evropská směrnice o transparentních pracovních podmínkách

Směrnice, která mění pravidla informování zaměstnanců

Evropská směrnice 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách nahradila starší směrnici z roku 1991 a výrazně rozšířila okruh informací, které musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci. Česká republika ji transponovala novelou zákoníku práce účinnou od října 2023. Přestože se na první pohled zdá, že směrnice řeší hlavně obsah pracovních smluv, její dopady na evidenci pracovní doby jsou hlubší, než se zdá.

Rozšířené informační povinnosti relevantní pro docházku

Zaměstnavatel musí nově písemně informovat zaměstnance o řadě aspektů pracovní doby. Podle § 37 zákoníku práce (ve znění novely) musí informace obsahovat:

  1. Údaj o délce stanovené týdenní pracovní doby a způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období.
  2. Rozsah práce přesčas, na které se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl.
  3. Informaci o poskytování přestávek v práci a nepřetržitého odpočinku.
  4. U práce na dálku – způsob rozvržení pracovní doby a způsob evidence.

Tyto informace musí být zaměstnanci sděleny nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. A co je podstatné: musí odpovídat realitě. Pokud ve smlouvě stojí „pružná pracovní doba s povinnou přítomností 9:00–14:00", docházkový systém musí tento režim podporovat a záznamy musí odpovídat deklarovanému modelu.

Předvídatelnost práce: nový princip pro nepravidelné režimy

Směrnice zavádí koncept předvídatelného pracovního režimu. Pokud je pracovní režim zcela nebo převážně nepředvídatelný, zaměstnavatel musí zaměstnance informovat o referenčních hodinách a dnech, v rámci kterých může být požadováno plnění práce, a o minimální době předem, s jakou musí být zaměstnanec o práci informován.

Prakticky to znamená: pokud voláte zaměstnance na směny den předem přes SMS, musíte mít systém, který toto přiřazení zaznamená a propojí s evidencí docházky. Zaměstnanec má právo odmítnout práci mimo referenční okno bez jakýchkoliv sankcí.

Právo požádat o předvídatelnější formu zaměstnání

Zaměstnanec, jehož pracovní poměr trvá déle než 6 měsíců a který má nepravidelný rozvrh, může požádat o přechod na formu zaměstnání s předvídatelnějšími podmínkami (§ 241a ZP). Zaměstnavatel musí do 1 měsíce písemně odpovědět. Systém evidence docházky vám v tomto pomůže: z historických dat o rozvrhu zaměstnance snadno doložíte, zda je jeho pracovní režim skutečně nepředvídatelný, nebo zda se jedná o pravidelný vzorec.

Zkušební doba a evidence od prvního dne

Směrnice zdůrazňuje, že pracovní podmínky musí být transparentní od samého počátku pracovního poměru. Zaměstnanec ve zkušební době má stejná práva na informace o pracovní době jako stálý zaměstnanec. Evidence pracovní doby proto musí fungovat bezchybně od prvního dne – nikoliv „až si to zaběhne", jak se v praxi často stává.

Souvislost s judikaturou CCOO (C-55/18)

Směrnice o transparentních podmínkách doplňuje slavný rozsudek Soudního dvora EU ve věci CCOO vs. Deutsche Bank (C-55/18), který stanovil povinnost členských států zajistit, aby zaměstnavatelé zavedli objektivní, spolehlivý a přístupný systém evidence pracovní doby. Zatímco CCOO se zaměřuje na existenci systému evidence, směrnice 2019/1152 řeší, co musí zaměstnanec o svém pracovním režimu vědět předem.

Dohromady vytvářejí rámec, kde zaměstnavatel musí:

  • Jasně definovat a písemně sdělit pravidla pracovní doby.
  • Mít docházkový systém, který tato pravidla implementuje a kontroluje.
  • Uchovávat záznamy jako důkaz dodržování obou směrnic.

Praktické dopady pro české zaměstnavatele

Aktualizace pracovních smluv a informačních dokumentů

Zkontrolujte, zda vaše pracovní smlouvy a interní předpisy obsahují všechny nově požadované informace o pracovní době. Pokud zaměstnanec pracuje v režimu nerovnoměrného rozvržení, musí to být explicitně uvedeno včetně délky vyrovnávacího období.

Soulad deklarace a praxe

Pokud smlouva říká „pružná pracovní doba", ale evidence docházky ukazuje, že zaměstnanec chodí každý den v 7:55 a odchází v 16:05, je rozvržení de facto pevné. Naopak pokud smlouva uvádí pevnou pracovní dobu 8:00–16:30, ale záznamy ukazují příchody od 7:00 do 10:00, hrozí nesoulad s deklarovaným režimem.

Automatizace informačních povinností

Moderní systém evidence docházky může automaticky generovat přehledy pracovní doby pro zaměstnance – měsíční výpisy odpracovaných hodin, přesčasů a zůstatku dovolené. Tím naplňujete princip transparentnosti v praxi, ne jen na papíře.

Směrnice o transparentních podmínkách zvyšuje nároky na kvalitu a konzistenci evidence. TimeHunter pomáhá zajistit soulad mezi deklarovaným pracovním režimem a skutečnou evidencí pracovní doby – s přehlednými výpisy pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Jste připraveni na moderní evidenci pracovní doby?

Připojte se k firmám, které používají TimeHunter. 14 dní zdarma, bez závazků.

This website uses cookies

We use cookies to ensure proper functioning of the service, analyze traffic and personalize content. Learn more in our Privacy Policy