Konec šedé zóny: platformoví pracovníci a evidence pracovní doby
V prosinci 2024 vstoupila v platnost evropská směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních platforem. Členské státy EU, včetně České republiky, ji musí transponovat do národní legislativy do konce roku 2026. Pro tisíce kurýrů Woltu, řidičů Uberu a doručovatelů Boltu to znamená zásadní změnu – a s ní přichází nové požadavky na evidenci docházky.
Co směrnice přináší
Klíčovým bodem je vyvratitelná domněnka zaměstnaneckého poměru. Pokud platforma splňuje alespoň dva z definovaných kritérií kontroly (určuje odměnu, kontroluje výkon práce, omezuje možnost odmítat zakázky, určuje pracovní dobu nebo omezuje práci pro jiné subjekty), předpokládá se, že pracovník je zaměstnancem. Důkazní břemeno se přesouvá na platformu.
Co to znamená pro evidenci času
Pokud platformoví pracovníci budou překlasifikováni na zaměstnance, platformy budou muset:
- Vést evidenci pracovní doby podle § 96 zákoníku práce – začátek, konec směny, přestávky, přesčasy.
- Dodržovat maximální týdenní pracovní dobu 48 hodin včetně přesčasů.
- Zajistit nepřetržitý odpočinek minimálně 11 hodin mezi směnami (§ 90 ZP).
- Platit příplatky za noční práci, víkendy a svátky.
Současný stav v Česku: data bez kontextu
Platformy jako Wolt nebo Bolt už dnes zaznamenávají, kdy kurýr zapne aplikaci, přijme objednávku, doručí zásilku a odhlásí se. Paradoxně tak mají obrovské množství dat o pracovním čase, ale nepoužívají je jako evidence pracovní doby v právním slova smyslu. Kurýři jsou vedeni jako OSVČ a platformy nemají povinnost dodržovat ustanovení zákoníku práce o pracovní době.
Inspektoráty práce (SÚIP) nicméně v posledních letech zahájily řadu kontrol zaměřených na zastřené pracovní poměry v platformové ekonomice. Několik případů skončilo překvalifikováním vztahu na závislou práci s dodatečným doměřením odvodů.
Specifika evidence u platformové práce
Evidovat pracovní dobu platformových pracovníků je výrazně složitější než u klasických zaměstnanců. Objevuje se řada otázek, které nemají jednoznačnou odpověď:
Kdy začíná a končí pracovní doba?
Zapnutím aplikace, přijetím první objednávky, nebo vyjezdem z domova? Čekání na objednávku je pracovní doba, nebo pohotovost? Soudní dvůr EU v případu Matzak (C-518/15) judikoval, že čas strávený v pohotovosti na místě určeném zaměstnavatelem je pracovní dobou. Analogicky by čas, kdy kurýr čeká v určené zóně na objednávku, měl být evidován jako pracovní doba.
Souběžná práce pro více platforem
Řidič, který má zapnuté aplikace Uberu i Boltu současně a čeká, kdo mu nabídne jízdu dříve – komu se tento čas počítá? Budoucí docházkový systém pro platformovou ekonomiku bude muset řešit sdílení pracovního času mezi více subjekty.
Jak se mohou platformy připravit
- Audit stávajících dat – zmapovat, jaká data o pracovním čase platforma již sbírá a jak je transformovat do zákonné evidence.
- Klasifikace časových úseků – definovat, co je aktivní práce, pohotovost a volný čas, a nastavit automatické rozlišování.
- Integrace s docházkovým systémem – propojit data z aplikace s evidenčním systémem, který generuje výstupy kompatibilní se zákoníkem práce.
- Příprava na kontroly SÚIP – mít záznamy ve formátu, který obstojí při inspekci.
Dopady na celý trh práce
Transpozice směrnice ovlivní nejen velké nadnárodní platformy, ale i menší české služby – lokální rozvozové firmy, platformy pro úklid, opravy či doučování. Každá firma, která zprostředkovává práci prostřednictvím aplikace, by měla přehodnotit své vztahy s pracovníky a připravit odpovídající systém evidence docházky.
TimeHunter sleduje vývoj legislativy kolem platformové práce a připravuje funkce pro flexibilní evidenci, která pokryje i netradiční pracovní modely.